A)Koncept územního plánu ve kterém byl pozemek Svinary zařazen do rozvojových ploch (zástavba rodinných domů v celém rozsahu pozemku) vzešel z vítězného soutěžního urbanistického návrhu doc.ing.arch.Patrik Kotas, ing.arch. Tomáš Vymetálek na jaře 2010. Šlo o mezinárodní soutěž, kde byly soutěžní návrhy z celého světa a šlo o nejtransparentnější soutěž o koncepci územního plánu v celé republice.
Pokud se v médiích objevily zprávy, že se o tyto plochy zasadil PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D., MBA nesedí časová osa. Pan Vedlich se stal náměstkem primátora až na konci roku 2010, tedy po zásadním rozhodnutí o vítězném soutěžním urbanistickém návrhu, který určil jaký bude rozsah zástavby ve Svinarech.
Odkaz zde:
https://www.hradeckralove.org/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4687&id=55102
B) 11.srpna 2011 zastupitelstvo vydalo usnesení – podle kterého měl zpracovatel územního plánu ( šlo o autory vítězného soutěžního návrhu doc.ing.arch.Patrik Kotas, ing.arch. Tomáš Vymetálek) vytvořit koncept územního plánu, který bude vycházet ze soutěžního návrhu – ZADÁNÍ.
Dne 3.7.2012 byl zveřejněn koncept územního plánu.
Odkaz zde:
C) Zveřejněný koncept ale naštval obrovské množství lidí, kteří se na mě obrátili. Mě naštval také. Vytvořil jsem petiční výbor a začaly shromažďovat podpisy u paty schodiště Bono Publico, protože jsem majitelem přilehlého pozemku..
Odkaz zde:
Události v regionech (Praha) — iVysílání — Česká televize (ceskatelevize.cz)
D)Celou záležitostí se také zabýval JUDr. PhDr. Jiří Plos z ČVÚT na kterého jsme se obrátili s žádostí o právní posouzení. Dne 18.09.2012 byl posudek dokončen a bylo v něm konstatováno, že koncept je nezákonný. Hlavním důvodem bylo to, že koncept neodpovídá zadání.
3a)Právní posouzení konceptu JP str.1
3b)Právní posouzení konceptu JP str.2
3c)Právní posouzení konceptu JP str.3
3d)Právní posouzení konceptu JP str.4
E)V této době jsme měl pozemek s panem Bedřichem Kupkou (každý ½) a oba jsme podali námitku proti konceptu a přiložili uvedené právní posouzení. Hlavním důvodem námitky byl nesoulad konceptu se zadáním. K nám se přidal ještě jeden vlastník paní Lemberková.
F) ÚHA následně po prostudování posudku a tlakem petice dalo věci do pořádku. Naší námitce bylo vyhovělo a v návrhu byl pozemek navržen k zástavbě v souladu se soutěžním návrhem z května 2010.
4a)Vyhodn. námit. proti konceptu str.1
4b)Vyhodn. námit. proti konceptu str.2
4c)Vyhodn. námit. proti konceptu str.3
4d)Vyhodn. námit. proti konceptu str.4
G) To by bylo v pořádku, kdyby se zde neobjevily další a další pozemky k zástavbě majitelů, kteří námitku proti konceptu nepodali a v podstatě mlčky souhlasili, že jejich pozemek není k rozvoji a bude jen rezervou pro výstavbu. V té době také vznikl návrh Megalomanské zástavby. Proti této zástavbě se ohradil Róbert Nemeček i profesor Vedlich.
Megalomanská zástavba:
CH)Proti megalomanské zástavbě jsem podal námitku proti návrhu územního plánu.
10a)Dopravní posouzení intenzity dopravy str.1
10b)Dopravní posouzení intenzity dopravy str.2
10c)Dopravní posouzení intenzity dopravy str.3
H)Ve věci jsem si nechal vypracovat tři právní posudky (Mgr. Eva Lachmannová AK Šindelka a Lachmannová, Mgr. Stanislav Němec, a JUDr. Anna Francová AK Frank Bold ) a všichni tři konstatují, že UHA porušilo zákon, když výstavbu rozšířilo nad rámec mojí námitky a námitky paní Lemberkové a stavět by se mělo jen na 1Ha a nikoliv na 5 HA. V podstatě došlo k překročení rozsahu podaných námitek. Vznikla zde snaha maximalizovat zástavbu. Jelikož návrh na megalomanskou výstavbu vznikl ze strany našeho bývalého nájemce, vedlo to k tomu, že jsme se s tímto nájemcem ve zlém rozešli. Pan náměstek Vedlich na konci svého období i po odchodu z funkce megalomanskou zástavbu hubil a byl jednoznačně proti ní. Kdo za megalomanskou výstavbou stojí nevím, ale já to nejsem já jsem jako první na ni v roce 2016 upozorňil.
Právní názor paní magistry Evy Lachmannové, AK Šindelka Lachmannová:
Obecně podotýkám, že vlastníci pozemků a staveb mohou proti návrhu územního plánu podat námitky. Přitom platí, že rozhodujícím kritériem, dle kterého je podání obsahující výhrady proti návrhu opatření obecné povahy kvalifikováno jako připomínka či námitka (§ 172 odst. 5 správního řádu), není kvalita či obsahové náležitosti tohoto podání, nýbrž to, kdo výhrady vznesl. Pokud navrhovatel splnil kritéria stanovená v § 52 odst. 2 stavebního zákona, tj. je vlastníkem nemovitostí dotčených návrhem zastavitelných ploch, je oprávněn uplatňovat vůči územnímu plánu námitky. Toto ustanovení nelze vykládat restriktivně v neprospěch osoby uplatňující námitky tak, jako by znělo „proti návrhu územního plánu v části, která se jich dotýká.“1
Odůvodnění námitky uvedené v dokumentu označeném „9) Námitka proti návrhu ÚPHK“ obsahuje podle mého názoru několik dílčích námitek:
– Došlo k rozšíření zastavitelné plochy na úkor plochy označené v konceptu územního plánu jako Z 41.25, R 41.24 a Z 41.21. Toto rozšíření je nežádoucí a způsobilo zánik ochranného pásma zeleně okolo bývalého kravínu, což je nepřijatelné z pohledu dopadů bezprostředního sousedství zemědělského provozu a možných budoucích staveb pro bydlení.
– Nežádoucí rozšíření plochy pro bydlení má dopad na požadavky na plochy pro parkování a dopravní infrastrukturu. Tato námitka ovšem není příliš konkrétní a lze očekávat, že ani na její vypořádání nebudou při případném přezkoumávání územního plánu soudy klást vysoké nároky.
– Navrhovaná komunikace má vést přes plochu Z 41.21, přičemž v této ploše se fyzicky nachází novostavba dřevěné roubenky. Je třeba řešit, zda je umístěna v souladu se zákonem či nikoli, a případně zahájit řízení o odstranění stavby, aby mohla být plánovaná komunikace realizována.
– Etapizace v území je žádoucí, přičemž tato by měla zvýhodnit vlastníky pozemků, kteří o umožnění zástavby usilovali v rámci procesu přípravy územního plánu formou námitek proti koncepci ÚP tzn. vlastníci pozemků p.č.226/1 a 226/61 a nikoli ostatní vlastníci pozemků v ploše označené v návrhu jako Z 41.17 B.
Otázka:
Megalomanská výstavba sebou nese požadavky na studii, etapizaci, rozšířením silnice směrem k černé stavbě apod. Lze druhou výhradu proti návrhu územního plánu chápat jako připomínku, která směřuje k dalším vlastníkům, kteří nepodali řádně a včas námitku proti konceptu územního plánu, který jejich pozemky označil jako rezervu?
Odpověď:
Rozhodujícím kritériem pro určení, zda se jedná o připomínku nebo námitku, je pouze osoba podatele, tj. v daném případě bude výhrada posuzována v rámci rozhodnutí o Vašich námitkách. K mému chápání námitky po obsahové stránce viz výše.
Otázka:
Je právně konformní, aby nebdělí majitelé u kterých došlo ke změně konceptu, aniž by vyvolali změnu stavu (nepodali námitku proti konceptu), byli zvýhodněny oproti bdělým vlastníkům, kteří námitku řádně a včas podali a bylo o ní kladně rozhodnuto? Nedochází k porušení starořímské zásady, že právo svědčí bdělým?
Odpověď:
Aplikaci zásady vigilantibus iura v souvislosti s územním plánováním potvrzuje judikatura Nejvyššího správního soudu, podle níž nelze účastníky, kteří v průběhu přípravy územního plánu nebyli aktivní, zvýhodnit oproti těm, kteří svá práva zákonem předpokládaným způsobem hájili.
V této souvislosti Nejvyšší správní soud mimo jiné konstatoval:
„(…) pokud účastník, brojící proti procesním vadám při přijímání opatření obecné povahy, proti věcné správnosti přijatého řešení, anebo proti neproporčním důsledkům, které plynou z opatření obecné povahy (třetí až pátý problémový okruh algoritmu), mohl při přiměřené péči o svá práva podat věcné námitky či připomínky proti správnosti připravovaného řešení a bez objektivních důvodů tak neučinil, nemůže Nejvyšší správní soud bez závažných důvodů porušit právní jistotu dalších účastníků, kteří svá práva aktivně prosazovali již v průběhu přípravy územního plánu a nyní tento územní plán respektují. Mohlo by tím docházet k situacím, že by účastníci v průběhu přípravy neaktivní měli výhodnější postavení a jejich práva by byla chráněna ve větší míře než práva účastníků, kteří svá práva zákonem předpokládaným způsobem hájili (vigilantibus iura).“
Hodnocení souladu s těmito principy přichází podle mého názoru v úvahu zejména při hodnocení pátého kroku tzv. algoritmu soudního přezkumu, kterým je hodnocení vydaného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality (kritérium přiměřenosti právní regulace).2 Zároveň je však třeba připomenout, že proporcionalitou daného řešení je soud oprávněn se zabývat pouze v případě, pokud proti neproporčním důsledkům dotčený vlastník včas podal námitky.3
Jedná se tedy bezpochyby o validní argument, který lze případně uplatnit v rámci dalšího postupu.
Právní názor Mgr.Ing.Anny Francové, AK Frank Bold:
V tomto ohledu je dále nutné uvést, že jediní, kdo žádali o vypuštění územní rezervy z platného ÚP, resp. z konceptu územního plánu, byli klient a paní Lemberková. Ostatní vlastníci se nevyjádřili, resp. nepodali námitky nebo připomínky. Území tvořené pozemkem klienta a paní Lemberkové je pouze zlomkem více než šestnáctihektarové plochy, na kterou dopadá podmínka zřízení územní studie.
Proto se jako řešení nabízí vyjmout pozemek klienta (event. také pozemek paní Lemberkové) z území Z41.17 a definovat je jako zastavitelnou plochu nepodmíněnou podmínkou územní studie. Tím by podmínka zpracování územní studie odpadla.
Plocha Z41.17 pak zůstane v návrhu ÚP zmenšená o plochu odpovídající pozemkům klienta a paní Lemberkové jako vlastníků s jasným záměrem a zajištěním napojení technické i dopravní infrastruktury.
Vzhledem k tomu, že ostatní vlastníci se ke konceptu územního plánu ani k návrhu územního plánu nevyjádřili, je možné ponechat jejich pozemky v ploše územní rezervy, případně využití pozemků podmínit vypracováním navržené územní studie a formulovat účel územní studie tak, aby prověřila pálivé otázky pro zajištění vhodného využití lokality do budoucna.
Stávající návrh ÚP představuje ve vztahu k pozemku klienta neproporcionální zásah do vlastnických práv klienta. I pořizovatel má brát při vypořádání námitek a připomínek zásadu vigilantibus iura scripta sunt, tedy právo patří bdělým. Vzhledem k tomu, že se vlastníci sousedních dotčených pozemků nevyjádřili při přípravě konceptu územního plánu, není nutné měnit původně navrženou územní rezervu R41.22, která dopadá na jejich dotčené pozemky. Vyloučí-li se tyto pozemky ze změny, které byly oproti konceptu územního plánu upraveny v návrhu územního plánu (tedy změna z územní rezervy na zastavitelné území s podmínkou územní studie, resp. etapizace), bude velikost pozemku klienta pro účely vypracování územní studie neproporcionálně malá. Její vyhotovení by tak nebylo z hlediska proporcionality účelné.
I) Když se podíváte na megalomanskou zástavbu, není se čemu divit, že komise KMS je proti. Když se podíváte na náš koncept kde je cca 30 zelených domů a okolní pozemky jsou ovocné sady a keře je to určitě lepší řešení než megalomanská zástavba, nebo stávající suché pole. V podstatě mám na věc stejný názor jako KMS a zastupitel Jiří Langr.
Námi navržená zástavba:
Stávající suché pole:
